Výživa a přírodní strava psa

Předmluva

Správnou přírodní stravu pro psa převážně tvoří monotónní a druhově specifické dávky nevyžadující tepelné zpracování a složené většinou z kysaných mléčných výrobků se středním obsahem tuku nebo syrových vnitřností (srdce, dršťky, ledviny atd.), rostlinných potravin (zelenina a některé nesladké ovoce) v syrové podobě, a také v podobě otrub obilovin jako doplňky do základní stravy.

Samotné obiloviny (kaše a jiné moučné výrobky) ve psí stravě nesmí být. Kaše a výrobky z mouky nebo ji obsahující mají jednoduché stravitelné sacharidy, které způsobí všem kočkám a psům jako masožravým zvířatům porušení střevní mikroflóry a snížení rezistence. Zdravotní stav zvířete přímo závisí na celkovém stavu střevy, která je klíčovým orgánem nejen v rámci trávení, ale také při zajištění ochranných systémů (rezistence a imunita organismu). Existence dysbiózy střevy jako výsledku porušení přispívá k vývoji řady patologických procesů včetně zvýšení náchylnosti k alergiím, porušení fungování vnitřních orgánů, vzniku řady chronických zánětlivých onemocnění a obezity, které jsou často navzájem spojeny.

Zdraví a rezistence zvířat výražně závisí na jejich stravování, důležitou roli v tom hraje stav gastrointestinálního traktu a zdravá střevní mikroflóra. Když psí strava obsahuje kaše nebo komerční suché krmivo mající 40 až 55% trav, kukuřice nebo batatu (sladké brambory), nelze tedy hovořit o zdravé střevní mikroflóře. Nicméně i při přírodním stravování jsou možné poruchy trávicího trakty vypovídající o nezdravém stavu psa.

Maso ve psím stravování

Hlavním masem ve psí stravě je nízkotučné hovězí maso, klidně druhotné třídy. Není povinné a dokonce je nežádoucí dávat psovi svíčkovou nebo jiné druhy vysoce kvalitního masa. Pro psy všech věkových skupin je přípustné krmení skopovým, koňským, králičím masem, a to s ohledem na vysokou kalorickou hodnotu u skopového a králičího masa. Vepřové maso se také nedoporučuje.

Kuřecí, krůtí maso a jejich vnitřnosti jdou také, ale až individuálně s ohledem na reakci ze strany trávicího systému a kůže. Nežádoucí je krmení psů kuřecí kůží.

Maso, jednak hovězí, jednak kuřecí, se vždy podává c syrové podobě, předem ochlazené, není však nutné provádět nějaké tepelné zpracování nebo oblévat vroucí vodou.

Vnitřnosti a hovězí dršťky

Do masové stravy psů patří nejenom maso, ale také vnitřnosti (ledviny, srdce, vemeno, kuřecí a krůtí vnitřnosti atd.), které pak můžou samotné maso nahradit. Vnitřnosti musejí vždy mít syrovou podobu. Je třeba počítat s tím, že vnitřnosti jsou méně výživnou složkou masové stravy oproti masu, přičemž vemeno je mnohem kaloričtější než maso.

Výjimku tvoří játra a plíce, které se nedoporučuje dávat psovi příliš často, jelikož ne všichni stejně dobře snáší syrovou játra, zatímco jeho tepelné zpracování je zcela zbytečné. Nicméně mnozí úspěšně využívají tyto komponenty v psím a kočičím stravování. Zvláštní pozornost si zaslouží nezpracované nevyčištěné hovězí dršťky, právě ty se dávají psům. Zavádění masa do stravy je možné začínat dršťkami, potom k tomu postupně přidávat hovězí. Vyčištěné dršťky jsou sice lehčími masovými drůbky. Nicméně ne všichni psi stejně dobře snáší jednotlivé masové komponenty, proto v případě intolerance ingredience, která projevuje průjmem nebo zvrácením, je potřeba ji vyřadit ze stravy stejně jako při intoleranci jiných komponentů přírodní stravy psa.

Hlísti a další parazity v surovém mase

Samozřejmě, kvůli jednomu nebo druhému produktu se dá nakazit jedním nebo druhým onemocněním, avšak kvůli vzácným případům infekce ze surového nezkontrolovaného a neochlazeného masa se rozhodně nebudete obávat krmit psa jinými produkty. Snad ani jeden veterinář si dokáže vzpomenout na případ jakékoliv infekce z masa. Kromě toho, koncentrace chlorovodíkové kyseliny v žaludku masožravých je větší než u člověka a je dostatečnou k plnění dezinfekční funkce ve vztahu k surovému masu či rybám.

Ryba ve psí stravě.

Lze psům dávat filé z mořských a oceánských zmrazených ryb, nekostnatých, s nízkým obsahem tuku, a nahrazovat maso mořskými plody 2-3krát týdně. Nedoporučuje se přitom trvalé a pravidelné krmení rybou.

V rámci krmení rybou existuje několik nejpopulárnějších otázek:

1. Krmení rybou způsobuje deficit tiaminu kvůli obsahu thiaminázy.
2. Ryba obsahuje nebezpečné pro psy parazity

Problém s thiaminázou je aktuální pro kožešinové farmy, kde se většinou používá monodieta a, pokud ve stravě bude pouze syrová ryba, dochází k hypovitaminóze B1, vzhledem k tomu v případě domácí smíšené stravy toto už není aktuální.

Co se tyče druhé otázky, je to sice aktuální, ale pro říční a jezerní robu, přičemž nezchlazenou. V obchodech se většinou vyskytuje oceánická a zchlazená ryba, proto jsou-li tam nějací paraziti, ti tam zemřou. Kromě toho, rozhodně ne všichni paraziti v oceánické rybě se nějak vztahují ke psovi a kočce.

Závěr: rybu lze dávat v syrové formě bez obav ohledně parazitů, avšak nelze psovi dávat třeba právě před chvíli chycenou v řece nebo rybníku rybu.

Kysané mléčné výrobky

Je možné psům dávat kysané mléčné produkty s tučností pod 9%, ne všichni dobře snáší takovou tučnost. Mnohým psům tučnost tvarohu nad 2% může vyvolat oslabení stolice. Otlučené mléčné výrobky se však také nedoporučuje dávat.

Oslabení stolice může být také spojeno se značkou kefírového mléka, které je třeba vybírat individuálně pro citlivější psy. „Rjaženka“ se psům dávat nesmí, rovněž jako jogurty s ovoci nebo cukrem.

Nejoptimálnějšími kysanými produkty jsou tvaroh s tučností do 5-9%, kefírové mléko s tučností 3,5%, kysané mléko s kratší dobou spotřeby, a to do 7 dnů.

Rozdělení stravování do mléčného a masového

Základní komponenty stravy jsou kysané mléčné výrobky do jednoho krmení a syrová zelenina a syrové maso s malou konzistencí másla do druhého. Jak již bylo uvedeno, zeleninu lze dle možnosti psovi dávat zvlášť.

Znamená to, že do kysaného mléčného krmení může patřit buď jen kefírové mléko, jen tvaroh, anebo kefírové mléko s tvarohem, kysané mléko, jogurt atd. Kysané mléčné produkty je žádoucí dávat s krátkou dobou trvanlivosti, do 7 dnů. K mléčným produktům lze přidávat pouze otruby a syrové vejce maximálně 2-3krát týdně.

Masová strava může zahrnovat syrové maso, vnitřnosti nebo rybu. Míchat komponenty masového a mléčného krmení se nesmí.

Zelenina ve psí stravě

Psy lze krmit většinou zeleniny: mrkev, zelí, bulharský pepř, dýně, cuketa, řepa, okurka. Vhodné jsou také natě: petržel, kopr, saláty.

Zelenina může být součástí stravy jednak jednoho druhu, jednak několika různých druhů zeleniny, avšak přitom stačí jeden druh, výjimkou jsou zelí a okurky.

Jednou týdně bude dobře dávat syrový stroužek česneku, 2-3krát týdně několik lžicí kvašeného zelí, která obsahuje askorbovou kyselinu.

Natě a zeleninu je vždy nutno podávat v syrové a mělce nakrájené nebo nastrouhané podobě. V letním období ve venkovském prostředí lze krmit jakoukoliv jedlou natí včetně mladých výhonků kopřivy. Když zvíře samostatně jí rostliny a plody, není třeba něco dodávat navíc.

Zeleninu a natě lze dávat pouze s masovým krmením nebo zvlášť. Syrová rostlinná strava a komponenty mléčného krmení se nesmí kombinovat, výjimkou jsou otruby, které se dobře kombinují s masovou i mléčnou stravou.

Jako dobrotku nebo zdroj surové vlákniny lze psy nechat rozkousat zeleninu nebo nesladké ovoce.

Nedoporučuje se krmit psy bramborou, exotickými ovoci a zeleninou.

Otruby ( viz níže) v psí stravě mohou doplňovat a dokonce nahrazovat syrovou zeleninu, a to především v případech, když přidání zeleniny vede k různým formám žaludeční potíže (meteorismus, zvrácení, průjem).

Konzistence jídla pro psy

Nedoporučuje se krmit psy jídlem v mleté podobě nebo pýre. Maso musí být nakrájeno kousky, tvrdá zelenina musí byt nastrouhány obyčejným velkým struhadlem, natě, salát by měl výt mělce nakrájen. Jablka psi rádi hryzají samostatně, otruby lze dodávat do vlhkého krmiva, jak mléčného, tak i masového. Psi a kočky nežvýkají, ale polykají jídlo, když kousek odpovídá velikosti zvířete, anebo okousají kousek vhodný k polykání – pro ně je to fyziologické a nijak jim neškodí. Kromě toho, koupené připravené mleté maso je příliš tučné. Dokonce, když pes nemá moc nebo vůbec nemá zuby, lze dávat jídlo v kouskové formě.

Vejce ve psí stravě

Vejce lze dávat v syrové formě jednak kuřecí, jednak křepelčí, přidávat tedy do mléčné stravy 2-3krát týdně. Štěňatům i dospělým psům můžete a dokonce musíte dávat jak bílek, tak i žloutek dohromady.

Olej ve psí stravě

Do masové stravy lze přidávat různé druhy olejů, jakož třeba olivový, slunečnicový nerafinovaný, dýňový, lněný atd., avšak je nutno se vyhýbat exotičtějším olejům. Základními druhy jsou tedy slunečnicový nerafinovaný a olivový olej. Rostlinné oleje se přidávají do misky, v níž jsou rostlinné stravovací komponenty (zelenina) v dávce několika kapek pro malého psa a jedné polévkové lžíce pro velkého.

Ovoce a sušené ovoce

Sladké ovoce by ve psí stravě být neměly, je naprosto zakázáno dávat psům jakékoliv sladké produkty. Téměř veškeré ovoce jsou sladké, přípustným je pouze zelené na příliš sladké jablko, ačkoliv není třeba zakazovat psovi jíst např. bobule někde na chatě.

Kosti ve psí stravě.

Syrová kost je důležitým zdrojem vápníku a fosforu a součástí stravování psovitých, a samozřejmě lze krmit kostmi pouze psy mající plnohodnotný zubní systém bez chronických onemocnění gastrointestinálního traktu. Velkým psům se dávají konce (epifýzy) kostí, pro ty menší lze používat kuřecí houbovité syrové kosti: prsa, krček. Vařené kosti se pro psy nedoporučují, jelikož se špatně stráví  a mohou mít za následek obstrukci střeva.

Prebiotické a probiotické prostředí střevy. Sacharidy ve stravě.

Probiotika jsou přípravky založené na živých a „dobrých“ mikroorganismech: laktobacilích a bifidobakteriích, které zůstávají životaschopné během průchodu gastrointestinálním traktem, v němž se množí a zabraňují vývoji patogenních bakterií.

Prebiotika jsou nestravitelné potravinové ingredience, které jsou substrátem, živnou půdou pro růst a život užitkových mikroorganismů ve střevě a stimulaci jeho fungování.

Při neexistenci prebiotického prostředí (nestravitelném vlákně) prudce klesá počet užitečných bakterií, pro něž není nezbytné pro stravování probiotické prostředí a jejich podíl na mikroprostředí střeva obsadí patogenní kmeny tzv. Escherichia coli, kvasnicové houby atd., což v podstatě je dysbakteriózou.

Obiloviny, chleba, těstoviny jsou lehce stravitelnými sacharidy (škrob), zatímco psi potřebují složité sacharidy jiného typu vyskytující se v syrové zelenině nebo otrubách, které psi a kočky nestráví. Ze složitých sacharidů, syrové celulózy masožraví nemůžou získat energii, na to se „zaměřují“ spíše přežvýkavci, býložravá zvířata. Zejména syrová zelenina, otruby a konkrétně v nich obsahovaná nestravitelná celulóza vytváří ve psím střevě prebiotické prostředí, které je základem a substrátem probiotického prostředí a tvorby zdravé střevní mikroflóry.

Když pes bude mít správné přírodní stravování, dokonce i bez využití probiotik mu vzniká správné probiotické prostředí a střevní mikroflóra, avšak pouze v případě, pokud je zvíře zdravé a nemá vrozená nebo získaná onemocnění gastrointestinálního traktu vyžadující léčení a nezávislá na správnosti stravy. Právě proto zavedení probiotik do stravy psa, který žere kaše nebo suché krmivo, nepřináší očekávaný dlouhodobý výsledek.

Funkci prebiotického prostředí ve psím stravování plní syrová zelenina, kterou je lepší (ale není povinné) dávat zvířeti v podobě zvláštního krmení a také přidávat do mléčné nebo masové stravy, přičemž je to běžný stravovací komponent, nikoliv lék.

Je potřeba chápat, že pokud je pes zdravý a správně se stravuje, dokonce bez využití probiotik ve střevě se upevní zdravá střevní mikroflóra.

Můžu kombinovat suché krmivo a vlhké přírodní nebo konzervové?

Kombinování různých typů krmení nemá žádné přednosti před přísnými principy krmení psů, přičemž suché krmivo je určeno pro stravování pouze jím. Budete-li během dne přidávat jiné komponenty, zajistíte tím nerovnováhu. Kromě toho, míchání různých strav je zcela zbytečné: buď pohodlí, nebo přírodní strava.

Vitaminy a minerální přikrmování 

Dospělý pes dostávající správné přírodní jídlo nevyžaduje jakékoliv vitaminové minerální doplňky. V jarním období nebo ranním létě lze přidávat do krmiva suché droždí, které je přirozeným komplexem vitaminů. Jako naturální zdroj vitaminů je také přípustná čepelatka prstnatá (laminaria), je však potřeba počítat s možností individuální alergické reakce.

Jak vypočítat množství stravy?

Celkový objev krmiva všech strav se počítá dle vzorce: do 6 měsíců 6-7% a od 6 měsíců 3-3,5% z celkové hmotnosti (při hmotnosti těla se neberou do úvahy tuková ložiska, přibližně). Výsledná denní dávka jídla se dělí mezi 50% procenty kysaných mléčných výrobků a 50% syrového masa a jiných masových  produktů (hovězí, drůbeží a rybní vnitřnosti), syrové rostlinné žrádlo se dává dosyta, avšak cca. 15-20% od celkové masové dávky. Například, průměrnému psovi o hmotnosti 20 kg lze dávat denně střední mrkev, list zelí, dvě čajové lžičky otrub, střední jablko atd. Všimněte si, že zelenina a otruby jsou doplňkem do bílkové stravy a nezahrnují se do vypočítaných procent (6-8 % a 3-4%).

Příklad výpočtu objemu dávky pro psa o hmotnosti 15 kg mladšího než 6 měsíců:

15×0,7=1kg neboli 1000g. Z toho 500g jsou tvaroh a kefír tvořící mléčné krmení, a masové bude činit 500g syrového masa, k němuž se přidávají 100-150g syrové strouhané zeleniny a 1-2 lžička nerafinovaného rostlinného oleje.

* – Koeficient získaný 4 a 7% děleno 100

Tento vzorec není absolutním a povinným, režim krmení psa a množství žrádla se může měnit v závislosti na fyziologickém stavu (těhotenství, postnatální nadváha, hormonální poruchy atd.); věku: pro staré a stárnoucí psy se snižuje množství dávky na 2,5-3% procenta z hmotnosti; fyzické zátěži (délka procházky, služební práce, plávání); lokalitě zvířete (byt, otevřená voliéra); ročním období (v zimním více, v letním méně); jiných individuálních vlastnostech atd. Vítané také jsou redukční dny vůbec bez masa, ale bez nárůstu podílu mléčné stravy.

Jsou-li nějaké plemenné vlastnosti psích strav?

Principiální rozdíly pro zdravé psy jakéhokoliv plemena nejsou, bez ohledu na velikost a anatomické rozdíly s prarodičem psovitých – vlkem. Nemocné zvíře tedy bude vyžadovat korekci, pro to však je nutná individuální práce s mazlíčkem.

Závěr

Jak můžete vidět, mezi uvedené stravovací komponenty nejsou suchá a vlhká komerční krmiva, obiloviny v podobě kaší, chleba a jiné uhlohydrátové potraviny. Pro psy se ty nedoporučují, krmení sladké ovoce a všechno ostatní.

Hlavní chybou při krmení psů, které se dopouštějí majitelé, je překrmení. Dokonce pokud doporučené komponenty jsou dodrženy, ale jejich objem přesahuje normu, bude to stejně škodlivé, jako kdybyste dávali psovi nepřijatelné potraviny.

Měli byste se držet jednoduchého pravidla, které platí ve většině případů – pokud po jídle pes nebo kočka ponechá některé její množství v misce, znamená to, že je překrmen. Miska by neměla být pořád naplněná, jak se to většinou stává. Pouze zvířete s přiměřeným stravovacím instinktem se nebude přejídat v podmínkách neomezeného přístupu k jídlu.

Zvíře se zdravotními problémy při přírodním stravování (průjem, pravidelné zvrácení) je nemocné a vyžaduje léčení. Přechod na suché krmivo jenom přizpůsobí zvíře k nemoci, nikoliv ji odstraní. Toto, stejně jako dieta, se nesmí aplikovat v praxi veterináře, zvláště v případech, když zdravotní stav zvířete je nenapravitelný nebo lékař není schopen se vyrovnat s patologií při přírodním stravování. Majitelé by tomu měli rozumět.

Proto na otázku – Čím a jako krmit psa, lze odpovědět následovně: pouze naturálním stravou obsahující všechno potřebné pro organismus masožravého zvířete. Veškeré diskuze o domestikaci psa jsou jenom diskuze: pes, stejně jako vlk, byla a zůstává psem a vlkem. Je také potřeba vědět, že doporučení chovatelů nebo felinologů, a také jimi psaná literatura o chování a krmení koček nemá nic společného s objektivně správnými způsoby krmení, neboť takováto doporučení vychází jednak z neznalostí a nepochopení biologické povahy psů a koček, jednak ze zlevňování a zjednodušení držení zvířete.

Při dodržení výše uvedených pravidel Vaše zvíře prožije dlouhý a zdravý život.

Přejeme hodně zdraví Vám a vaším mazlíčkům.

Zdroj ©

Přecházíme na syrovou přírodní stravu!

Můj pes žere pouze suché krmivo, bude-li jíst i přírodní stravu?“- takovouto otázku mi pokládají velice často. Odpověď zní jednoduše – ano, bude a bude se cítit skvěle. Jenom proto, že suchá krmiva se rozšířila od poloviny XX. století, zatímco syrovým masem a plody se psi stravovali od pradávna. Za takovou krátkou se dobu samotná struktura organismu zvířete nedá změnit. Proto vrátit psy do jejich obvyklé stravy lze za poměrně rychlý časový úsek.

Vrátíme-li se o 30 let zpátky, tak se dostaneme do doby, kdy se do Ruska dováželi první psi nejrůznějších plemen. Přiváželi je ze západních útulků, docela často puppy-milů, v nichž se štěňata i dospělí psi stravovali převážně suchým krmivem. Trvalo to celé generace od 50.lét minulého století, když suchá krmiva zahájila svůj slavnostní průvod do domácností a psích a kočičích útulků. Někteří pánové krmili své psy kombinovaně a jenom jedinci přírodní stravou.

Takovíto „suší“ psi tedy jeli do Ruska, kde se v této době suché krmivo nevyskytovalo vůbec. S některými psy se posílaly balíčky suchého krmiva, ale většina přijížděla bez jakýchkoliv dávek.

Novopečení majitelé hned začali nabízet svým zámořským zázrakům to nejlepší – masa, tvaroh, kuře. A pak začalo to nejzajímavější. Psi naprosto nechápali, že je to všechno jedlé. Ti se s vykulenýma očima koukali na nabízené potraviny a ani se jich nedotýkali. Některým dokonce dávali žrádlo právě do úst a nechali je polknout. Pomohli zde dva nejlepší cvičitelé: hlad a instinkt přežití. Postupně pak začali psi ochutnávat tu stravu. Ovšem ne okamžitě, občas trval celý týden před prvním samostatně vzatým z misky a polknutým kouskem. Nicméně po pár týdnech už žrali všichni a všechno. Štěňata vyrůstala, dospělí jedli přírodní stravu a už si ani nechtěli zkoušet suché krmivo. Potom do Ruska byla dovezena suchá krmiva, dokonce existovala i tuzemská produkce (vzpomínáte si na „Komkord“ ?). A pak byl zahájen proces postupného přechodu na suchá krmiva. Nyní už vyrostla generace lidí ani nepamatujících na naturální stravování psů. Pro ně je opravdu velice zvláštní a dokonce děsivé dávat psoví kost nebo maso. Současně s tím si začali majitelé, chovatelé a veterináři zaznamenávat problémy s psí obesitou, různými trávícími  problémy a, jako výsledek, vznik různých onemocnění. Jako reakce se na Západě objevilo a roste hnutí pro krmení přírodní syrovou stravou. Je načase, abychom také začali zvažovat a vracet se k maximálně přiblíženému typu krmení naších psů.

Jak převést „suchého psa“ na syrovou přírodní stravu?

Existují dva docela rovnocenné způsoby. První je prostě začít dávat syrovou stravu místo suchého krmiva. Je to optimální pro psy, kteří předtím již dostávali přírodní potravu, znají chuť alespoň masa nebo něčeho jiného. Také se to hodí pro většinu štěňat, která až donedávna jedla maminčino mléko (a pokud se dařilo, tak jim fena odřihovala částečně strávené jídlo) anebo se přikrmoval s využitím přírodních potravin.

Druhým způsobem je přidávat přírodní syrové potraviny do běžné stravy a postupně zvětšovat jejich podíl a snižovat dávku suchého/konzervovaného krmiva. Takový způsob je méně stresový pro organismus, hodí se pro „suché“ a všechny, kdo měl nebo má určité trávicí problémy.

Čím začínat proces.

Optimálním bude z jenom jednoho zdroje bílkovin,  kterým pak chcete krmit psa. Například, hovězím masem. Dáváte hovězí a jenom hovězí v průběhu minimálně 1 týdnu (pro malá štěňata 3-4 dny, jelikož jejich metabolické procesy jsou mnohem rychlejší a organismus nevyžaduje delší restrukturalizaci). Hovězí je lepší mělce nakrájet a nechat v lednici asi den předem. Maso dozrává a pak se snadněji stravuje. Pokud má pes v první době potíže se strávením masa, lze mu dát acidin-pepsin najednou s masem. Za 3-4 dny po zahájení krmení hovězím masem je možné podávat psovi velkou hovězí kost, kterou ten může nejenom hryzat, ale nebude schopen ji spolknout odhryznout drobné kousky. Proces však je potřeba kontrolovat, aby pes nesežral více než 1/10 stravy. Pokud vám během toho týdnu všechno dopadne skvěle, máte možnost začít přidávat jiné potravy, avšak ne více než jeden produkt za 3-4 dny. Podobný režim je způsoben prevencí a rychlou eliminací možných alergických reakcí. Objeví-li se nějaká reakce na potravu, je nutno ji okamžitě vyřadit a už nikdy nepoužívat v krmení. S časem se seznam potravin, které bude pes jíst, bude rozšiřovat.

Jak zavádět kosti.

Pokud pes dobře žere kuřecí maso, můžete mu pak dávat veškeré kosti ptačího skeletu, tj. záda a krček. V první době je možné to zamíchat mlýnkem a pak přidat do masa. Optimální bude začínat týden po krmení čistým pasem. Dále mu podávejte záda a krčky celkem. Pro štěňata jsou lepší záda, která nejde spolknout, aniž by je nerozžvýkala, zatímco krčky se spolykají najednou. Kosti vždy dávejte buď ve směsi, nebo po krmení masem v rozsahu 1/10 až 1/12 (v závislosti na masitosti) z rozsahu masa.

Mimo jiné se psům dávají krůtí krčky, hovězí ocasy a podobně. Když pes žere syrové maso, jeho žaludeční kyselost se vrací do přirozené hodnoty pH 1. V takovémto prostředí jsou maximálně aktivní veškeré fermenty, vzhledem k tomu se tráví téměř všechno. Pro zachování takovéto kyselosti by podíl vegetativní potravy neměl přesáhovat 20-25% z celkové stravy.

Vegetativní složka.

Ovoce, bobule a zelenina se zavádějí po mase. Nejúčinnější trávení probíhá při destrukci celulózní buněčné membrány. Psi nemají fermenty ničící tuto membránu. Částečně zničuje tuto membránu trávení potravin, mletí do pýrové podoby a zmrazení (nejlépe šokovým zmrazením). Bobule, ovoce a zelenina (zejména listové) plní transportní funkci a louží jako substrát pro zdravou mikroflóru zajišťující trávení. Navíc jsou zdrojem minerálních solí, stravitelného vápníku, hořčíku, draslíku atd. Proto je nutné pravidelně dávat to psům.

K reorganizaci organismu dochází za 1-2 měsíce po zahájení krmení pouze syrovou stravou. Přibližně za toto období se obnoví i buňky organismu. Zastavuje se výtok přebytků toxických hmot přes kůži, očisťují se uši, anální žlázky, odstraňuje se nebo klesá plak na zubech (kameny je však třeba odstraňovat mechanicky, větší částky takto nezmizí), kůže se stává elastičtější, srst kvalitnější a lesklejší. Střeva není přetížena rostlinnými hmotami i výkaly. Pes kálí v menším rozsahu, často 1-2 krát denně.

Masové krmení přidává psovi spoustu energie, který pak je mnohem aktivnější a je připraven na akci. Takto by se měl cítit a chovat zdravý pes. Dalším přínosem je to, že obézní psi při také stravě ztrácejí váhu, zatímco hubení naopak přibírají. Přičemž je to svalová hmota, nikoliv ošlehaný tuk. Psi jsou díky tomu silnější, mají elastičtější svaly, právě jak by tomu přirozeně mělo být. Převeďte svého psa na syrové přírodní stravování, a určitě se vám zalíbí nový vzhled a energie vašeho psa!

© Rumija Fejzulova

Veterinář, Chovatelska stanice ARTEFAKT

Zdroj ©

Psi – myslím přitom normální, zdravé psy jakéhokoliv plemena i nečistokrevní – nejsou nějakou křišťálovou vázou, malým člověkem ani dítětem. Psi se velice snadno přizpůsobují nejrůznějším druhům a variantám stravování. Mohou tedy nejíst během několika dnů a pořád zůstávat zdraví. Mohou dlouhodobě žrát stejnou a monotónní potravu, dokonce i zatuchlou atd.

Proto:

1. Krmit psa můžete buď třikrát denně, anebo až jednou za tři dny. Podmínkou je, že pes dostane dostatečné množství různorodé a výživné stravy. Psi mají přírodou vrozenou schopnost sníst obrovské množství jídla a pak klidně během několika dní nejíst vůbec. Doporučuji pořádat 1 „hladový den“ v týdnu (pro malé psy stačí jenom 12 hodin, neboť existuje riziko vzniku hypoglykemie).
2. Rozmanitosti stravy se nedosahuje jednorázovým podáním úplně všeho možného, ale po určitou dobu. To znamená, že pes může týden žrát maso, potom kuře. Dále o den později se bude krmit rybou, a pak tu rybu už nedostávat třeba tři měsíce. Ano, a pokud pes vůbec nebude mít ve stravě hovězí, jehněčí maso nebo játra, ale bude dostávat jiné různé bílkovinné potraviny, nebude trpět. Optimální je mít minimálně 3 různé zdroje bílkovin (např. hovězí, rybí, drůbeží maso).
3. Lze psům podávat téměř všechno, dokonce to, co nelze, ale v přiměřených dávkách. Seznam potravin, které prý jsou pro psy zakázány, překvapuje svou různorodostí. Někteří autoři třeba povolují to, co druzí zakazují, a naopak. Musíte se řídit selským rozumem. Například, píše se, že hrozny jsou škodlivé. Francouzští psi ho však žerou právě z trsů, a nikdo je v tom neomezuje. Chlebíček s máslem je zlo, ačkoliv jsem neviděla ani jednoho psa, kterému by bylo zle kvůli kousku chlebíčku, nebo sladké sušenky, hltu kávy s mlékem, kousku sledi atd. Pamatujte si ale: když dáváte psovi zakázanou pochoutku, počítejte s množstvím pro člověka. Jinými slovy, kousek sýra o velikosti prstu je třeba pro čivavu jako 200gramový kousek pro člověka. A ano, pokud je možné, snažte se vyhýbat veškerým škodlivostem.
4. O lidských potravinách ve psí stravě. Je přípustné dávat psovi svůj řízeček nebo polévku? Ano, ale pokud to nepřesáhne 10 % z celkového objemu stravy, Jedná se o nezávadné produkty.
5. Je možné podávat trochu zkažené maso a kosti, bude to docela k užitku. Tato strava se mnohem lépe tráví, jelikož bílkoviny se podléhají fermentaci. Rybu a drůbež je však lepší uchovávat čerstvé. Kategoricky nesmíte dávat něco zkvašeného.
6. Když pes něco nejí. Psi také mají vlastní chuť a nemusí přece milovat úplně všechno. Nepleťte to však s vybíravostí anebo naprosto nezvyklou stravou. Nicméně, pokud je potřeba, lze naučit skoro na jakékoliv potravy.
7. Když pes nejí vůbec. Zdravý pes má zdravou chuť k jídlu. Nežerou tedy nemocní nebo rozmazlení, anebo ti, kteří toho jídla mají až moc. Jiné důvody nejsou.

Důležité poměry – ve psí stravě by měly bílkovinné životné produkty živočišného původu, jakož třeba maso a masové kosti, drůbež a ryba, tvaroh a vejce činit minimálně 75-85 %. Ostatní 25-25 % tvoří ovoce, zelenina, bobule. Poměr svalového masa vůči kostem je 1:1 až 9:1. Zaleží tedy ta tom, jak masité tyto masové kosti jsou. Složku svalového masa lze nahradit tvarohem, vejci, rybou, drůbeží atd. Pokud bude pes pravidelně dostávat více než 25 % ovocí a zeleniny, doje k alkalinizaci moči a jako důsledek k riziku vývoje ICD. Je třeba dodat, že není přece nutno pořád všechno vážit a rozpočítávat pro každý den. Normální je, když jeden den nebo v po dobu několika dní budete psa krmit čistým masem s kostmi, a v dalších dnech převážně zeleninou. Nerovnováha je kritická při pravidelném porušení proporcí.

O syrových kostech

Pro psy je důležité hrýzt kosti z následujících důvodů:

1. Kosti jsou zdrojem výborně stravitelných minerálů, kolagenu, chrupavek, synoviální tekutiny – naturální chondroprotektivy.
2. Proces rozhryzání kostí stimuluje oddělení slin, která pozitivně působí na trávící procesy a stav prostředí ústní dutiny.
3. Mechanicky očišťuje a zabraňuje vzniku zubního plaku a kamenů.
4. Psi pociťují psychologické vyčerpání. Chovatelé si poznamenávali, že štěňata pro hryzání kostí lépe usínala.
5. Chutná jím to! Ano, kostní dřeň je docela užitečná věc obsahující spoustu zdravých a vhodných mastných kyselin.

Takže dávejte kosti svým psům, avšak pouze po hlavním jídle a v přiměřeném množství, aby nedošlo k ucpání střeva.

Naučení psů na kosti

Zde je třeba postupovat dle gradientu, tj. postupně naučovat psa, a zároveň i sebe, na kosti. Pokud váš pes relativně nedávno přešel na přírodní stravu, tak bude potřebovat čas pro aktivizaci enzymového systému, upevnění svalové membrány a obnovení přírodní kyselosti žaludku, při níž mohou být kosti stráveny. Psi žeroucí suché krmivo mají pH4, zatímco normální hladinou je pH1. Právě při takovéto kyselosti jsou aktivní enzymy a žaludeční šťáva, což umožňuje efektivně trávit syrovou potravu a kosti. Obvykle se kyselost obnovuje během 3-5 týdnů. První týden můžete krmit potravou bez kosti. Druhý zavádějte do stravy mlýnkem mleté krky-záda brojlerů. Myslím si, že optimálním bude začínat 1/10 masa a postupně zvětšovat podíl masových kostí na 1/5-1/3 vůči masu. Dohromady s masem a masovými kostmi vždycky podávejte zeleninu v podílu 1/4 na celkové dávce.

Za 3-4 týdny již bude žaludek přizpůsoben ke trávení kostí. Po jídle (maso a zelenina, bez kostí) podejte psovi to, co se dá spolknout, aniž by to musel žvýkat. Můžou to výt kuřecí záda, kousek krůtího krku, hovězích ocasu, prsa atd. Tento kus by však neměl být větší než 1/4-1/3 vůči celkovému objemu masa. Ať pes hryže, proto nebude pak schopen něco spolknout bez žvýkání. Musíte ho ale hlídat, jelikož se může ji pokusit spolknout až na konci, v tomto případě je raději kost vybrat. Hlavní je, že propíchnout žaludek a střevo můžou jenom ostré kosti. Jsou to střepy trubicových kostí ptáků, králíků aj, zvláště když jsou vařené. Strávit vařené kosti pes není schopen vůbec. Trubicové kosti lze dávat, ale pouze jako součást celkového králičího nebo drůbežího stehna, a pouze psovi, který takové kousky dobře rozžvýkává a z toho sekanou s kostí.

Jak zhubnout na přírodní stravě.

Je to jednoduché:

1. Vyřazujeme veškeré kaše a moučné výrobky (pokud jste je dávali před tím)
2. Snižujeme obsahu tuku ve stravě.
3. Zmenšujeme objem nenasytného žaludku.
4. Nesnižujeme však bílkoviny! Je to velmi důležité! Základem stravy tedy budou ryby, měkký nulový tvaroh (nebo něco obdobného) postní maso – hovězí, telecí, vepřové, drůbeží. Velmi vhodným a netučným je králičí maso a krůtí prsa. Kosti jsou měkké kvůli kuřecí pánvi dáváme určitě, ale v kombinaci s jinými potravinami, aby nedocházelo k zácpám. Dáváme také zeleninu (ne brambory), ale hodně mírně a postupně, abychom tím neprotahovali žaludek. Nízkotučné kysané mléčné výrobky jdou také. Pokud potřebujete zhubnou co nejdřív, používejte kefír (kvašené mléko nebo „rjaženku“) 1 % + cuketu. Krmení 2-3krát denně obyčejnou dávkou. 3krát týdně přidávat syrové vejce. Pro malé psy se hodí křepelčí, a několik křepelčích nebo jedno kuřecí pro velké. A je to všechno. Jakmile se hmotnost stabilizuje, můžeme přidávat syrové maso, nízkotučné masové výrobky, ale jenom trochu, a masové kosti. Dále jenom sledujeme psí hmotnost. Pokud opět přebere, jdeme zpátky na cukety s kefírem. Krmit lze přes den – jeden masový, druhý cuketově – kefírový.

Jak vykrmit psa.

Zvětšujeme tučnost stravy kvůli nárůstu podílu tučnějšího masa, anebo prostě toho dáváme víc. Krmíme 1-2 denně. Optimální je dávat syrové maso celým kouskem bez žádných doplňků v noci před spaním. Úplně zbytečné, dokonce škodlivé je vykrmovat ty psy, kteří jsou hubení buď z anatomického předpokladu, nebo z důvodu věku. Snaha udělat z něj většího a tlustějšího může způsobit negativní postoj vůči krmení, a dokonce úchylnému vnímání stravy, onemocnění kloubů a nadměrnou zátěž na trávící orgány. Nechte výrostka růst! Zajistěte pro něj volný pohyb, možnost vývoje páteře, vazů a svalového korzetu. Normální zdravý pes se s časem samostatně osvalí a dosáhne potřebovaného stavu, ačkoliv tento stav bude tvořit zdravá svalová tkáň, nikoliv tuk.

O otravě bílkovinami

Při naturálním a rozmanitém stravování syrovými potravinami by neměly být žádné problémy s bílkovinami! V naturálních syrových bílkovinných potravinách samotný bílek činí 15-20 %, maximálně 25 %. K tomu se přidávají ovoce a kosti, v nichž obsah bílku není tak výrazný. Proto celkový podíl bílkovin na psí stravě zřídkakdy přesáhuje 17-20 %, přičemž tento bílek je opravdu přírodní a výborně tráví se organismem psa. V syrovém mase, zejména v „trochu zkaženém“ jsou velice aktivní proteolytické enzymy. Při jejich působení dochází k procesu štěpení bílkovin v samotné potravě – autolýza. Proto konzumace mírně zkaženého masa pomáhá psovi rychle a efektivně strávit tyto bílkoviny. A teď ho pojďme porovnat s bílkovinou v suché podobě. Většinou to jsou 25-27 %, přičemž bílek je převážně rostlinného původu, který se velmi obtížně stráví organismem. V podstatě veškeré živočišné bílkoviny jsou denaturované, přičemž denaturované bílkoviny dokonce přírodního a naturálního produktu se velmi špatně tráví v případě psů. To znamená, že v krmivech máme kombinaci bílkovin, jejichž první část není typická pro trávení psím organismem, a druhá má nestrávenou podobu. Navíc k tomu je rovněž tuk, a spousta sacharidů, který posunují pH prostředí gastrointestinálního traktu v alkalickém směru. Enzymy ale jsou aktivnější v kyselém prostředí, a bez se nich netráví. No, a v takovýchto podmínkách dochází k „zátěže“ jater, pankreasu atd. kvůli snaze to všechno strávit. Navíc roste napětí jater a ledvin k detoxikaci organismu. Dochází ovšem přitom k porušení fungování jater a nejenom jich. Nikdy jsem mimochodem nemohla pochopit, proč se vůbec suché krmivo stalo stravou pro psy. Jedná se o celkem umělý a atypický výrobek, který pak normální psi nemusejí stravovat. Proto se tedy objevují alergie a další problémy. Závěr je jednoduchý. Krmte psa tím, co může trávit, tím, čemuž je psí organismus přizpůsoben. A pak možná „typické plemenné problémy“ se vašich „individuálních jedinců“ ani nedotknou.

Zelenina, anebo jak dosáhnout nedosažitelného

Přátelé, spousta vašich psů vůbec a žádným způsobem nechce jít ovoce a zeleninu. Nicméně ty jsou nezbytné a velmi užitečné. Optimálně by měly být syrové, maximálně – trochu svařené shora a uvnitř také syrové. Jak lze psa na ně naučit.

1. Ohříváme hrnci s vodou, jakmile se začne vřít, do hrnce dáváme nakrájenou zeleninu, zamícháváme, zavíráme víčkem, vypínáme sporák a necháváme stát kolem 10 minut. Pak do hrnce přidáváme nakrájené maso, mícháme a zase necháme působit kolem 10 minut. Lze taky nastrouhat syrová jablka, hrušky apod. Maso uvolní šťávu a nasytí všechno ostatní. Psi to tedy sežerou s obrovskou chutí.
2. Do zeleniny nebo kombinace zeleniny s masem přidejte lžíci kysané smetany (stačí 10 %).
3. Děláme masové kuličky z masa se syrovou mletou zeleninou. Při takovém podání zelenina se již nepovažuje za něco nejedlého, spíše jako drobná špína na mase. Zároveň snižujeme objem dávky o 1/3 a počet krmení o 1. Brzy váš rád sežere všechno v misce. Dále jenom zvětšujeme dávku do běžné výše. Pokud začne pes roztříďovat obsah misky, znamená to, že mu dáváte příliš moc jídla.

O kefíru, tvarohu a jiných mléčných výrobcích.

Zkusme přemýšlet logicky. Na jednou stranu, v přírodě psům nikdo kvasit mléko nebo tvaroh nebude. Spíše můžeme hovořit o určitém podíle mléka na stravě, kterou dravec dostává, když sežere laktající samici. Na druhou stranu, psi spoluexistují s člověk po velmi dlouhou dobu a ze obligátního dravce se změnili do téměř všežravého zvířete. Tvaroh a kysané mléčné výrobky jsou skoro úplnými náhražkami masa. Vzhledem k tomu tvaroh aj. lze psovi dávat každý den, pokud samozřejmě není žádná intolerance. Příklad ze života: v 90.létech jsme se znali s jednou paní, která nacházela nepotřebné barzoje, vychovávala je a pak někam zařizovala. V této době v jejím bytě bylo cca. 10-12 těchto psů. Byla tam ještě fena středoasijského pasteveckého. Krmení probíhalo následovně: vařila se nádrž s pohankou, a pak se do ní přidávalo asi stejné množství tvarohu. Dále se nechávali jít do kuchyně v určitém pořadí, ve dvojici nebo trojici, a žrali právě z této nádrže, dokud nebyli plni. Pak šli další, a tak celá smečka. S takovouto stravou úplně všichni psi se vykrmovali, srst rostla, a už nikdo neměl hlad. Maso se jím nedávalo vůbec, neboť mohli kvůli tomu zahájit příšernou rvačku. Není to dokonalá strava a pohanka se tam přidávala spíš pro objem, ale bílkovin přece bylo dostačující množství. Tvaroh lze dávat s masem, ale v otázce dávky obojí musíte vycházet z velikosti svého psa.

Jak samostatně připravit tvaroh.

Tvaroh bude lepší dělat z plnotučného mléka, jelikož není známo, jak dlouho se kvasily třeba kefír nebo „rjaženka“ a při jaké teplotě se uchovávaly v obchodě. Tvaroh lze získat třemi jednoduchými způsoby:

1.Do vroucího mléka zalit 1-2 polevk. lž. chloridu vápenatého, zamíchat a scedit. Dostanete tím kalcinovaný tvaroh, který se bude hodit pro štěňata.

2. Do mléka přidat pár lžicí jakéhokoliv kvásku. Může to být kefír, kysané mléko, matzoon. V lékárnách se také prodávají speciální kvásky – Narine, Vivo, Jogurtel aj. Nechat v teplé místnosti až do vzniku tvarohové hmoty, potom v lednici do úplného oddělení séru. Takový způsob je časově náročnější, ale kvalita produktu je sice lepší – uchovává se více užitečných kysaných mléčných bakterií probiotik. Je také vhodné smíchat s čerstvými ovoci a zeleninou, které plní funkci prebiotik, tj. substrátu pro růst zdravé vrstevní mikroflóry. Výborným výrobcem domácího kefíru je kefírová houba dávající skvělý produkt nasycený laktobacily.
3. Zmrazit jakýkoliv kysaný mléčný výrobek v mrazicím boxu a poté ho opět nasadit na gázu a nechat se rozpouštět.

Ještě jednou o mase.

Řeknu najednou – každý region má svoje vlastnosti a specifika. Píšu průměrně pro střední část Ruska. Hovězí – v našem státě je výrobek č. 1 pro krmení psů. Je to skvělé a výživné maso známé spotřebiteli.

Jehněčí maso je také dobře, avšak je kostnaté, nezvyklí psi se můžou říznout o ně. Může také být příliš tučné.

Koňské maso – dala bych mu 1. místo, ale najít ho za dobrou cenu se skoro nedá. Dle svých vlastností je dokonalý produkt, velice výživné maso, ale samo o sobě docela tučné, a v samotném zvířeti je ho docela moc. Máte-li možnost, krmíte koňským masem, je to nejčistější maso.

Vepřové maso je více než dobré. Vepřová kolena a nožičky, diafragma a jiné části neobsahující tuk jsou samé maso.

Krůtí maso – výborné netučné a dietní maso. Krůtí krčky jsou opravdu nádherné.

Kuřecí maso – brojler – lze jíst celkem, ale pro menší a špatně hryzající psy je lepší odstraňovat trubicové kosti. Polévková – kosti jsou velmi pevné a raději je nedávejte.

Králičí maso – dietní maso, užitečné ale rozhodně nelevné. Kosti jsou jedlé pro dobře hryzající psy. Pro ty menší se páteř mele mlýnkem se zvýšeným výkonem.

Dršťky – hovězí, jehněčí – bez jakýchkoliv omezení.

Srdce jakéhokoliv druhu zvířete a drůbeží žaludky – jsou stejně dobré a výživné jako maso. Krmit jenom srdcem ale není moc dobré. Přípustná je polovina z celkové masové části.

Játra, ledviny, vemene apod. – 10-15 % z masové části stravy.

Jaké maso lze podávat každý den a neomezeně.

Hovězí, jehněčí (netučné), koňské, králicí maso, tj. jakékoliv červené maso je pro krmení psa naprosto nezbytné. Mělo by být součástí stravy minimálně alespoň 2-3 krát týdně. Ostatní lze „doplňovat“ dršťkami, kuřecím, krůtím, vepřovým, rybím masem aj.

Ryba se hodí jakákoliv mořská bez tvrdých větších ostrých kostí. Červená – pouze zmrazená předem. Není nejlepší volba pro mono-dietu, ale třeba 2-3 krát týdně není žádný problém. Jdou tedy i kalmaři.

Ze všeho uvedeného ve psí stravě vždycky musí být nějaké červené maso, ačkoliv není nutno ho podávat každý den. Možností tedy je – týden pes žere dršťky týden nebo dva. Další týden pak žere maso. Jde to takto v podstatě s jakýmikoliv potravinami.

Nejkomplexnější stravou je ta, která zajistí rozmanitost. Maso různých druhů, dršťky, masové kosti, drůbež, orgány, ryby atd. Optimální je alespoň 3 různé zdroje bílkovin.

Boláky anebo jak nezemřít strachy při krmení přírodní stravou.

Neexistují tedy úplně sterilní zvířata. Krmení syrovém masem předpokládá určité riziko, avšak ne větší, než když ho jíte sami. Je to, když v nákupním místě se provádělo veterinární vyšetření. Velice riskujete, když kupujete maso domácky zabitých zvířat (i když je to zakázáno, pořád zabijí dobytek).

Maso divokých zvířat – kančí, medvědí – předpokládá trichinózu. Téměř všechno je nakažené. Google ví, o co tady jde. Srnky, losové – jsou v nich různé druhy tasemnic. Důležité je odvést maso k vyšetření, bez níž bych raději nekrmila.

Zaječí maso je v celku čisté. Veškeré drobky a hlavu můžete vyhodit.

Článek se bude doplňovat, až bude napadat něco nového.

© Rumija Fejzulova

Veterinář, Chovatelska stanice ARTEFAKT

Zdroj ©

První stravou, kterou jakékoliv štěně dostává, je mateřské mléko, a není možné zde vymyslet nic lepšího. Mléko se v první době po porození štěněte nazývá mlezivo a je pro ně velice užitečné z důvodu mimořádné výživnosti a unikátního souboru protilátek, které štěně dostává od matky. Obvykle fena krmi štěňata do 1,5-2 měsíců. Průměrná tučnost mateřského mléka činí cca 9-10 %. Je to ten pravý obsah tuku, kterého by měly dosahovat potraviny pro první příkrm.

První příkrm mlékem.

Mnozí se dopouštějí docela běžné chyby a začínají přikrmovat štěně, i když není v tom potřeba. První den po porodech se mléčné žlázy mohou zdát jako prázdné, malé, a to zejména potom, když se štěňata najedí. Pokud ale štěňata po krmení klidně spí a přibírají, není příkrm nutný. Fena produkuje mléko v závislosti na tom, kolik pijí štěňata. Pokud ale začnete je krmit náhražkami, budou potom míň sát mléko a matka ho bude vyrábět pořád míň. Tím se porušuje přirozený mechanizmus laktace, což má negativní důsledky především pro štěňata. Stávají se občas situace, když štěňata je potřeba přikrmovat docela brzo (opravdu velké smetí, feně dochází mléko nebo je nemůže krmit z jiných důvodů atd.). Nejlepším příkrmem pro sající štěňata bude kozí mléko. Použijte syrové mléko, v mimořádných případech pasterované. Zvýšit jeho výživu lze pomocí vaječného žloutku nebo vajec celkem. Běžně se přidává 1 křepelčí vejce na 1 sklenici mléka. Pro štěňata mladší než 4 týdny je lepší používat křepelčí vejce. Pro štěňata starší než 4 týdny lze zamíchávat do mléka i kuřecí vejce. Jakákoliv vejce je potřeba pořádně umýt mýdlem a rozmíchat před dodáním do mléka. Přikrmení štěňata kozím mlékem dává smysl od 14. dne, když ho připravujeme na tvrdší stravu. Pokud ale fena má mléka dost, klidně pak můžete vynechat ještě 1. týden a začít přikrm ve věku 3. týdnů a hned potom začít tvrdou stravou ve 4. týdnu. První přikrm se dává větším štěňatům, umožní to tím menším vysát mateřské mléko.

První tvrdá strava.

Tvrdou stravu štěňatům zle dávat od věku 3.týdnů. Dříve je to zcela zbytečné, neboť gastrointestinální trakt není zformulován náležitým způsobem a není schopen strávit něco kromě mléka. Ve věku 3 týdnů je potřeba dávat kozí mléko, maso (hovězí, telecí atd.), tvaroh, vejce. Tyto potravy se podávají po tom, až se štěňata nasají mléko. Veškeré potravy se podávají syrově. Kozí mléko lze dávat v čisté podobě, můžete k tomu přidat i vejce. Maso musí být rozmrazené a mělce nakrájené. Velice vhodný pro příkrm je naturální tvaroh, ale v žádném případě tvarohové výrobky! Lze podávat v podobě klobásek právě do úst. Do tvarohu lze namíchat vejce. Křepelčí vejce se dodávají v rozsahu max. 1 ks na 200-300 gramů dávky denně. Kuřecí – 1 vejce pro 700-1000 gramů stravy denně. Při takovém režimu štěňata žijí až do věku 5 týdnů.

Krmení v 5-8. týdnu

V tomto věku je možno zavádět do stravy nové položky. Optimální je přidávat nové produkty jednou každé 3 týdny. V první době se rozšiřuje sortiment masa. Štěňata si zkoušejí skopové, koňské, krůtí, kuřecí maso aj. Začínají také dostávat kysané mléčné výrobky, ačkoliv podíl mléky by se měl postupně snižovat. Mléčné výrobky je lepší dělat samostatně. Lze dávat kalcinovaný tvaroh – na jeden litr vroucího mléka přidejte 2 polévkové lžíce chloridu vápenatého. Tvarohové mléko pak nechávají stékat na gáze. Nicméně, syrové mléčné výrobky se lépe tráví a jsou užitečnější, takže jím dávejte větší přednost. Štěňatům dávají syrové ryby, je možno mletou s kostmi. Stejně tak se zavádějí ovoce a zelenina – jablka, mrkev, salát, okurky, cukety, dýně a jiné. Kostní složka se zavádí v mleté podobě v kombinaci s masem. Můžete, dokonce i musíte dávat velké hovězí kosti. Štěňata je rozkousávají a vyhryzají kostní hmotu z nasekaných kostních hlaviček. Je to jeden ze zdrojů přírodního vápníku a jiných minerálů v chelátové podobě, které se perfektně vstřebávají v organismu. Kosti jsou podávány pouze najedeným štěňatům, po jídle a nejlépe před spánkem. V tomto věku se krmí 6 krát denně, a k 8. týdnu počet krmení se snižuje na 3-4 krát denně.

Krmení ve věku 8. týdnu až 3 měsíce.

K tomuto věku štěňata již mají dobře rozvinutý trávicí aparát. Můžete jím dávat celé kosti najednou, avšak nejraději ty větší. Například, kuřecí krčky štěňata spolknou, zatímco kuřecí hřbety budou rozhryzat. Dávka se doplňuje o dršťky a vnitřnosti v doporučených pro dospělé psy porcích. Postupně frekvence krmení se snižuje, dávka se naopak zvětšuje. Tříměsíční štěně sežere stejné množství jako dospělý pes tohoto plemena. Samci tedy žerou více než samice. Můžete a musíte jím dávat nakrájené čerstvé natě (kopřiva, listy červené řepy, salát atd.), bobule a ovoce. Počet porcí ve věku 3 měsíců se snižuje na 2-3 denně. Lze shrnout, že od věku 3 měsíců štěňata již žerou jako dospělí, avšak pořád denně dostávají tvaroh a mléčné výrobky.

Krmení ve věku od 3 měsíců.

Fakticky se to neliší od krmení dospělého psa přírodní stravou. V období obnovení zubů až do konce základního vyrůstání by mělo štěně dostávat více potravin obsahujících lehce stravitelné a plnocenné bílkoviny, polynenasycené tuhové kyseliny, minerály a vitamín než dospělí psi. Důležité je dávat dostatečné množství kostí a kloubů. Obecně to jsou ryby, masové kosti (krčky, ocasy, kuřecí hřbety atd.), boky nebo žíly, dršťky. Čerstvé ovoce, bobule, zelenina by měly být součástmi každodenní stravy. Povinně musíte nechávat hryzat větší kosti, ale věnujte pozornost, aby štěně nesnědlo příliš moc. Chondroprotektory jsou většinou k ničemu. Nejlepším naturálním zdrojem glukosaminu, chondroitinu a kolagenu jsou kosti lososových ryb v syrové podobě, dobytková kolena atd. Oproti populárnímu názoru huspeniny nejsou tak užitečné. Chondroitin a glukosamin se při termálním zpracování rozpadají. Proto páteře, hlavy, ocasní ploutve se podávají sýrové, nebo je lze rozemlít. Uši, nosy, žíly, průdušnice jsou výborným zdroje kolagenu, který upevňuje svazky rostoucího štěněte. Masové kosti činí až třetinu masové stravy rostoucího štěněte.

Takové jsou obecné principy nebo základy krmení štěňat jakéhokoliv plemena. Podobné stravování se ideálně hodí pro všechny psy, jejichž dospělá hmotnost se pohybuje v rozmezí od 5-7 do 35 kg, tj. psy menších, středních a větších plemen, které nemají konkrétní standardní požadavky na hypertrofii skeletu a hmotnosti.

Vlastnosti krmení psů větších plemen a plemen s těžší kostrou (např. buldoci)

Hlavní tady asi je následující: nepřekrmte štěňata. Všichni chovatelé i majitelé se snaží dávat svým štěňatům to nejlepší, nakrmit je co nejvíce a nejchutněji. Celkový vzhled křepkého štěněte s větším bříškem dělá stejnou radost jednak kupujícímu, jednak majitelovi. Pro samotné štěně je to však docela náročné? Vytváří se dodatečná zátěž v oblasti pohyblivého aparátu a páteře, prosednou štěněti paty, zádní nohy budou mít postavení ve tvaru X. Zkřiví se chůze, štěně přestane hrát a na procházkách bude většinou ležet. V horších případech se začnou křivit samotné kosti v končetinách, klouby se budou bořit, záda se prohnou. Tomu všemu se klidně dokážete vyhnout, pokud nebudete psovi dávat potravy s vysokým obsahem tuku a omezovat stravu potřebným množstvím dávky. Celková tučnost stravy by neměla přesáhovat 10 %. Zároveň s tím by mělo štěně dostávat dostatečné množství bílkovin živočišného původu. Proto preference se dává postnímu hovězímu a telecímu, koňskému masu, přičemž by to mělo být žilnaté maso. Je dobré dávat žilky a obruby z žeber a nohou dobytka, netučné diafragma, maso druhé jakosti (štíhlé). V rámci kostní složky je lepší používat kuřecí a krůtí krčky, hovězí ocasy. Přípustné jsou i kuřecí hřbety, avšak je potřeba odstranit veškerý tuk, kůži a ocas. K prospěchu budou ryby, přičemž se hodí i tučnější. Optimální je podávat s kostmi a hlavami, a to i v mleté podobě.  Další je nízkotučný tvaroh do 5 %. Vejce jdou v běžném režimu. Pro psy větších plemen je důležité průběžně hryzat rozsekané hlávky velkých kostí a nasycené kolagenem části – kolena, různé fascie. Od věku 2-2,5 měsíců se dávají otruby (mřížkou). Tuk se doporučuje celkem odstraňovat. Poměr masa vůči rybě a tvarohu může činit 1:1:1. Zeleninu podávejte bez fanatismu, avšak v dostatečném množství. Ve mladším věku lze štěně naučit skoro na všechno. Štěňata rádi hryzají mrkev, zelí, jablka aj. Do vody lze přidat trochu čerstvé citronové šťávy, která přispívá k absorbování potravinového vápníku. Obvykle se štěňatům dává kolem 3-4 % z jejich celkové hmotnosti. Množství dávky se pohybuje v závislosti na fázi růstu, aktivitě a kondici štěněte. V chladném ročním období štěňata žijící venku potřebují více stravy.

Vlastnosti krmení psu trpaslicích plemen

Základní problém vznikající před chovateli a majiteli štěňat menších plemen je rozmarnost a vybíravost ve stravě. Dávky pro štěňata trpaslicích plemen jsou tak malé, že jejich milujícím pánům se zdá, že štěně nežere vůbec nic. Dále se pes zakrmí a začíná si vybírat, co je pro něj chutnější. Zdravé štěně jakéhokoliv plemena žere to, co dostává. Samozřejmě se něco mu může líbit víc, něco míň, musí to být axioma. Není to ale důvod k omezování stravy na 2-3 výrobky. Situace se komplikuje tím, že psí menších plemen nesmí hladovět více než 10-12 hodin kvůli riziku kritického poklesu hodnoty glukózy v krvi. Proto vychovávejte psa co nejdřív. Nejdřív spočítejte denní dávku a rozdělte ji do několika porcí. Doporučila bych taky krmit štěňata trpaslících plemen častěji, než ostatní štěňata stejného věku a středních nebo větších plemen. Štěňata malých plemen by měla mít denní stravy ve výši 4-5 % až 10 % z celkové hmotnosti. Toto množství pak rozdělíme do 4-5 porcí. Na stravování dvakrát denně byste měli přecházet ve věku 6-7 měsíců. Je zcela obtížné dávat všechno potřebné a užitečné pro rostoucí organismus do jedné dávky. Je dobré připravovat heterogenní směsi zahrnující v sobě různé druhy masa, mleté kostní potravy, zeleninu, natě. Tamtéž lze přidávat vejce, doplňky atd. Kromě masové směsi lze připravit rybí, drůbeží směs. Dále tyto směsi zmrazujeme různými porcemi. Pak zbyde to jenom rozmrazit (ne v mikrovlnce!) a podat psovi. Touto směsí se štěně většinou stravuje. Pokud tedy něco nedokončuje, znamená to, že dáváte příliš moc. Měli byste v tomto případě snížit další porci, ale samotné krmení nevynechávejte. Kromě toho se štěněti zvlášť dávají kysané mlečné výrobky a kosti. Štěňata malých plemen rádi hryzají kosti, které pro ně jsou velmi užitečné, ovšem ve správném množství. Důležité je zahrnout do celkové denní stravy i různé pochoutky. Právě jimi můžete velmi jednoduše překrmit psa. Existují nenasytná štěňata, kteří kvůli tomu významně přebírají. V takovýchto případech se snižují dávky a dávají se nízkotučné potraviny. Redukční dny jsou sice preferovanější než hladovité. V takovýchto dnech je lepší krmit mléčnými výrobky a trochu ovoci nebo zeleninou. Znamená to, že štěně dostane všechno potřebné, a dodrží přitom zdravý zájem o jídlo a dobrý stav.

 

O pochoutkách a dobrotách.

V období dětství se lahůdky používají nejčastěji. Určitě počítejte veškeré dávané kousky do denní dávky. Co může sloužit jako pochoutka? Nejraději kousky syrového nebo sušeného masa, a také kousky ovocí nebo zeleniny. Nejlépe by to měly být termálně nezpracované výrobky, které lze dávat neomezeně v rámci denní stravy. Pokud to není možné, snažte se tyto kousky co nejvíce zmenšit, a samotný objem lahůdky by neměl převyšovat 5% z denní normy krmiva. Přednost se více dává dobrotám domácí výroby (vařená játra, masové kuličky, pečivo pro psy atd.) Ty se dělají snadno a ovšem nebudou mít žádné konzervanty nebo přísady.

 

Jak můžete vidět, krmení štěněte přírodní syrovou stravou není nic tak obtížného. Štěňata jakýchkoliv plemen takovou stravou rádi sežerou a vyrostou do zdravých a silných psů.

© Rumija Fejzulova

Veterinář, Chovatelska stanice ARTEFAKT

Zdroj ©

Pravděpodobně neexistuje jiný produkt ve psí nebo kočičí stravě vyvolávající tolik diskuzí a debat jako kosti. Jedni si jsou jisti, že kosti jsou nezbytné, užitečné a dávají je psům, zatímco druzí se tomu s hrůzou vyhýbají. Pravda je, jako obvykle, někde uprostřed. K čemu vůbec ty kosti jsou, jaký mají užitek? Přínos kostí přímo závisí na jejím typu. Užitečné jsou krátké kosti – prsa, pánevní, páteřní kosti (a to včetně krků a ocasů). V případě dlouhých kostí (kosti zvířecích končetin) užitečné pro psy jsou jenom hlavice. Řezníci je rozsekávají a pak jím říkají „cukrová kost“. První se psy žerou jako součást porce, zatímco druhé dokážou rozdrobit jenom velmi silné čelisti, ostatní je mohou pouze lehce okousnout. Nicméně jakákoliv vhodná pro psa kost představuje celé nebo oddělené klouby, jejichž hlavice jsou kryty hyalinní chrupavkou, samotný kloub je taky kryt kapsulí, vevnitř které je synoviální tekutina. Ke kostem se připojují šlachy.

• Kosti jsou zdrojem vápníku, fosforu, minerálů, nezbytného pro zvířecí organismus glukosaminu, chondroitinu a kolagenu, který psi a kočky tráví nejlíp a bez vedlejších účinků, na rozdíl od prodávaných syntetických přípravků.
• Kosti trénují žvýkací svaly, upevňují dásně, přispívají k mechanickému čištění zubů a zabraňují vzniku zubního kamene a plaku.
• Pes kouše kost a produkuji sliny a žaludkovou šťávu, které jsou nutné k pořádnému trávení jídla. Z tohoto a jiných důvodů je potřeba dávat kosti až po jídle, ale k tomu se ještě dostaneme. • Kosti v sobě zahrnují houbovou hmotu a jsou orgánem hematopoézy, a právě tato hmota je pro psy tak užitečná. Kosti obsahují také kostní dřeň, tedy zdroj nenasycených a nasycených tuků.
• Kosti přispívají k tvorbě výkalů a zjednodušují jeho průchod gastrointenstinálním traktem a mechanickým vyprázdněním paranálních žláz.
• Díky hryzání kosti pes vypouští energii a pak se zklidňuje.
• No a nakonec, ty kosti jsou přece chutné a psi je zbožňují!

Celkový přínos a užitek kostí je tedy zřejmý.

Které kosti smí psi a kočky?

Jdou veškeré krátké kosti – krčky, hřbety, ocasy, páteřní kosti, prsa, lopatky a hlavice dlouhých kostí. Poměrně měkké kosti psi žerou celkem, zatímco hlavice větší kostí spíše hryžou, pokud ty jsou ale rozsekané, tak se dostávají do kostní látky a pak ji jedí. Hodí se kosti pro psy jako součást rybího masa, ploutví, hřbety lososových, rybí hlavy.

Které kosti nesmí psi a kočky?

Veškeré dlouhé kosti větších zvířat, kosti „polévkové drůbeže“. Obzvlášť nebezpečné jsou kosti mimo kus masa, hole kosti. Dáte-li nožku 35denního brojlera, pes ji nedokáže spolknout bez žvýkání. Udělá z toho „řízeček“ s kostmi vevnitř. V takové formě se kosti zcela dobře tráví a jsou bezpečné pro gastrointestinální trakt. Nejlepším z toho však rozhodně nejsou žebra. Zatímco chrupavé konce žeber jsou velice výživné, samotná žebra se mohou drobit do podoby velkých a ostrých střepů.

Jak správně dávat kosti?

Kosti se podávají v syrové podobě, jako součásti stravy, nebo až po jídle. Kuřecí, krůtí, husí, kachní, křepelčí, jehněčí krky, hovězí ocasy, a také kuřecí nebo křepelčí hřbety obsahují dostatečné množství masa a mohou tedy činit až polovinu celkové kostně-masové složky psí stravy. Podávají se spolu s jídlem nebo hned potom. Zvířata to sežerou celkem a nenechají nic Kosti větších kloubů a jiné, skoro neobsahující maso, se dávají po základní dávce. Je dobré pravidelně dávat ptačí nebo králičí hlavy, které obsahují mozek, jeden ze zdrojů nenasycených tukových kyselin. V závislosti na masitosti kosti obsahují 5 až 50% celkové bílkovinné složky psí stravy. Při krmení rybou s měkkou páteří nebo mělkou rybou (sleď, huňáček atd.) není třeba odstraňovat hlavu a dávat pryč páteř. Tvrdé a ostré páteře větších ryb je radši nechal rozmlít mlýnkem.

Je velmi důležité měřit a porovnávat schopnosti či zvyky psa a samotné kosti, které mu dáváte. Lakomě polykajícím psům, nebo psům, kteří neumí nebo nemůžou v souvislosti s věkem nebo zubní potíží bude bezpečnější dávat naklepané mleté měkčí kosti. V takové podobě ty zachovávají všechny své užitečné vlastnosti a nezpůsobí žádnou újmu. Psi, kteří efektivně koušou kosti, se bez problémů poradí s hlavicemi větších kostí. Je ale důležité sledovat, aby pes neodkousl a nespolkl větší a ostré kousky a nesežali více než 10% ze stravy, aby nedošlo k příliš tvrdé stolici a/nebo koprostáze. Také stojí za to odebírat zbytky jakýchkoliv kosti, aby je pes celkem nespolkl. Štěně, například, v nadšení může polknout celé žebro nebo kus krčku, ale strávit ho pak už nedokáže.

Vždycky sledujte stav ústní dutiny vašeho mazlíčka. Někdy se kosti mohou zaseknout, zlomí se nebo nějak poškodí  zub (nestává se to mimochodem jenom kvůli kostem). Obvykle větší kosti slouží jako dobrý „kartáček“ a k žádnému usazování zubního kamene by docházet nemělo, ale kontrolovat proces a stav ústní dutiny přece má smysl.

Kategoricky nesmíte dávat žádné vařené, smažené nebo pečené kosti!

Pes není fyzicky schopen je strávit, je jedno, jestli jsou velké nebo male, krátké nebo dlouhé. Kosti z huspeniny nebo smaženého kuřete, dušeného králíka nebo pečené husy patří do odpadkového košíku, nikoliv psí misky. Viděli jste příšerné fotky a videa, jak se psi nechávají operovat a vyndávat zbytky kostí z žaludků? Právě to jsou ty ostré střepy holých dlouhých vařených kostí, které se psům dávaly bez jakýchkoliv opatření.

Kdo může a musí jíst kosti?

Klidně a bez obav můžete kosti dávat psům stravujícím se syrovou přírodní stravou. Hodnota kyselosti v žaludku u takového psa činí pH1, nebo dokonce nižší. V takovém kyselem prostředí se kosti velmi úspěšně tráví působením žaludečních šťáv a kyseliny chlorovodíkové. Kosti jsou přípustné pro štěňata od okamžiku odvykání od mléka, dokonce i mléčnými zuby ta jsou schopna vykousnout houbovitou hmotu z rozsekaných pevných kostních hlavic, ohryzají hlavice a žerou chrupavky a k nim připojené šlachy. Dokonce starý pes nebo pes s neúplnou sadou zubů bude mít potěšení z kostí. K získání užitečných látek by měly být kosti rozemleté, a ty větší kosti dávejte spíše pro zábavu a potěšení a nepočítejte je do celkového množství kostní složky, když pes dokáže pouze olíznout kost, nikoliv sníst její část.

Kočkám se podávají mírně méně masových kostí a jsou to zpravidla měkké kosti. Dostačující je 30 % stravy z ptačích krčků a páteří, králících hřbetů. Mnohé kočky rády žerou i docela větší kuřecí nebo křepelčí křídla atd. Všechno to závisí na schopnostech ústního aparátu a na přizpůsobení se koček takovému typu stravy. Kočkám taky chutnají ptačí hlavy, ale neměli byste s tím přestřelit. Rybí kosti se mohou zaseknout v hrdle a ústní dutině koček, proto veškeré hřbety ryb větších než huňáček je lepší nechat rozmlít.

Komu nesmíte dávat kosti? Jsou to především psi a kočky stravující se průmyslovým krmivem. Ve složení těchto krmiv je velmi hodně rostlinných složek, které mohou způsobit změnu kyselosti žaludku. Namísto typické pro masožravé pH1 tato hodnota činí pH4 a více. V takovém prostředí není možné účinně strávit kost, což vede k problémům, jakož jsou například zvrácení snězenými kostmi nebo výkaly s kousky nestrávených kostí. Všechno to ohrožuje zdraví a život zvířete. Podobná situace se může vyskytnout u psů stravujících se smíšeně, tedy  suché krmivo/konzervy a maso. Zakázány jsou kosti pro psy s onemocněními gastrointenstinálního traktu, obzvlášť pro dostávající léky, které snižují sekreční aktivitu žaludku (např. Omez). Nesmíte dávat kosti fenám v období začátku krmení štěňat. Mnozí psi zvracejí potravu a v takovém případě ostré kousky kostí, které by se bezpečně strávily v žaludky matky, způsobí vážnou újmu štěňatům, která to pravděpodobně nedokážou strávit. Obzvlášť se to tyká fen, které se stravují suchým krmivem nebo smíšeně. Těhotným fenám, které se stravují syrovou potravou, se také nedávají kosti v posledním týdnu těhotenství. Toto opatření snižuje riziko vývoje hypocalcemie a souvisejících s tím stavů, a ​​usnadňuje činnost gastrointestinálního traktu v pozdějších obdobích. Potřebný pro plod a rodové činnosti vápník v tomto období bude pocházet z kostí matky pod vlivem parathormonu, jehož působení se aktivuje na konci těhotenství.

Jak bezpečně zavádět kosti do psí nebo kočičí stravy?

První věc, kterou musíte udělat, je převést psa na syrovou stravu. Pouze zvířata s nízkou hodnotou pH1 mohou dobře jíst kosti, zatímco zvířata stravující se průmyslovým krmivem mají pH4. Kyselost se sníží za 2-3 týdny krmení syrovým masem, drůbeží a rybou. Začínejte raději rozmletými nebo naklepanými ptačími kostmi. Obvykle od 10. dne pes je dokáže pohodlně strávit. Pokud pozorujete zvracení kostmi, znamená to, že je zatím příliš brzo, nebo kousky jsou příliš velké a žaludek je vrátil. Dávat kosti ptačích krčků, hřbety, nechat hryzat hovězí kosti lze za 3-4 týdny po převodu na syrovou stravu. Vždycky sledujte, jak žere pes, některé je potřeba naučit pracovat čelistmi, držet jím krček nebo křídlo z druhé strany, aby se pes naučil je rozžvýkávat, nikoliv lakomě polknout. Ale nespěchejte, není třeba ten proces nějak zrychlovat. Každé zvíře je sice individuální, a když jeden pes jednoduše a rychle přejde na syrovou stravu a již za týden bude stravovat kosti, druhý na to bude potřebovat třeba 2 měsíce nebo dokonce půl roku. Kočky se v tomto smyslu moc od psů neliší. Dělejte pro ně raději masové mixy, melte tam měkké kosti. Pro psy jsou však takové polotovary taky vhodné, zejména pro ty malé, bezzubé a v přechodném období. Můžete nechat rozmlít drůbeží nebo králicí krky a hřbety a pak tyto kuličky zmrazit. Přidávejte tyto kuličky k masu a postupně zvětšujte jejich množství až do předepsané výše. Nejtěžší pro trávení jsou chrupavky, proto by se měly podávat v první době ve mleté podobě, potom psi je budou úspěšně hryzat a stravovat.

Na závěr několik připomínek a užitečných tipů

• Veškeré kosti podávejte psovi pouze v syrové podobě.
• Masové kosti – do30-50 % z masové složky stravy, „holé“ – ne více než 10 %.
• Kosti dáváme po jídle a nikdy na lačný žaludek.
• Odebíráme ostré střepy a ty velké kousky kosti, které může pes spolknout.
• Nedáváme kosti nemocným psům s problémy v oblasti gastrointenstinálního traktu .
• Nedáváme kosti fenám v posledním týdnu těhotenství a v období krmení štěňat.
• Vyhýbáme se kostem, které mohou dát ostré střepy.
• Suchá a rozpadající se stolice bílé barvy svědčí o nadbytku kostí ve stravě. Zmenšete jejich množství.
• Sledujeme stav ústní dutiny zvířete
• Když nepovažujete kosti v nožkách a křídlech 30denního brojlera za měkké, takové kosti raději nedávejte.
• Obecně platí, že když vám osobně konkrétní kost nepřipadá jako bezpečná pro vašeho psa, tak ji nedávejte. Vždycky existuje alternativa – mleté kosti.
• Kosti ve stravě jsou privilegiem psů, kteří žerou maso a jiné syrové potraviny. Chcete-li, aby i váš pes hryzal tyto užitečné kůstky, převeďte ho na syrovou stravu, a jenom tehdy získáte maximální užitek z kostí.

Přeji zdravý a šťastný život vaším mazlíčkům!

© Rumija Fejzulova

Veterinář, Chovatelska stanice ARTEFAKT

Zdroj ©

Při přechodu na BARF se rozhodně nedoporučuje míchat syrové maso v krmné dávce s granulovanou stravou a to ani v jedné misce ani ve stylu ráno maso a večer granule. Obojí se tráví zcela jinak, má jinou konzistenci a kombinace těchto dvou druhů stravy zatěžuje trávicí trakt psa.

Pro začátek vybírejte lehčí, dietnější a méně tučná masa. Vhodná je drůbež (kuře, krůta) z počátku raději bez kůže, ta je tučná. Vhodný je i králík, telecí nebo jehněčí. Tučná masa jako je vepřové nebo kachna zařazujte do jídelníčku později, stejně jako červená masa (hovězí, zvěřina).
Kosti můžete začít zařazovat do jídelníčku poměrně brzy. Bez nich je třeba počítat s měkčí mazlavější stolicí. Z počátku volte měkčí kosti dobře obalené masem. Pokud má pes s masitými kostmi problém, můžete je rozdrtit paličkou a nebo rozsekat na menší kousky. Možné je také zařadit mletiny obsahující kosti, ale tam pozor na jejich obsah v mletině.
Vnitřnosti zařazujte do jídelníčku opatrně, ze začátku jen malé množství a vždy jen jeden druh. K vnitřnostem je dobré přidat potraviny co staví, tedy s vyšším obsahem kostí.
Zeleninu, ovoce, mléčné výrobky a vejce zařaďte do jídelníčku také postupně jedno po druhém a vždy sledujte reakci.
Každou novou složku potravy kombinujte s potravinou, kterou už pes dostával dříve, je na ní zvyklý a nedělá mu problémy.
Pokud pes maso z počátku odmítá, můžete ho nechat mírně zatáhnout – přelít horkou vodou. Zkoušejte různé druhy a struktury masa a různě velké kousky.

Základní množství krmné dávky vypočítáme z hmotnosti psa. Pro dospělého psa 2-3% tělesné hmotnosti, pro štěně 4-6% tělesné hmotnosti. Každý pes je jiný, má jiný metabolizmus, jinou zátěž a tak i dávku je třeba individuálně přizpůsobit. Jsou jedinci, kteří potřebují výrazně vyšší nebo naopak nižší dávku, než je běžně doporučená.

Základem jídelníčku je maso a masité kosti. Maso by mělo tvořit zhruba 80%, kosti 30% z masové složky. Zelenina je pro psa především balastní složkou, obsahuje vlákninu a některé vitamíny a stopové prvky. Může tvořit až 20% krmné dávky, ale není nutnou součástí a není třeba jí nutit psům, kteří jí odmítají. Vyšší podíl mohou dostávat psi na redukční dietě – balastní funkce. Přílohy jako jsou rýže, těstoviny, kuskus a podobně nejsou pro psovité šelmy přirozenou potravou. Lze je zařadit u psů, kteří potřebují nabrat váhu, ale i tam dávám přednost tučnějším druhům masa než přílohám.

Pro zjednodušení si rozdělíme druhy masa do 3 kategorií. V jídelníčku můžete volně zaměňovat složky ze stejné kategorie. Důležité je, aby byla strava co nejpestřejší a aby byla vyvážená. Vyvážená je myšleno v delším časovém úseku – měsíc a ne v jednom dni.

1. kategorie – masité kosti: kuřecí skelety, kachní hlavy, kachní běháky, kuřecí pařátky, kuře bez prsou, skopová žebra, skopové masité kosti, telecí masité kosti, kuřecí křídla, kuřecí krky, kachní krky, krůtí hřbety, kachní skelety …
2. kategorie – vnitřnosti: vemeno, játra, ledvina, plíce, slezina, lůj …
3. kategorie – svalovina: hovězí, srdce, dršťky, jazyk, makrely, skopové, telecí, vepřové …

Mléčné výrobky se do jídelníčku také mohou zařadit, ale není třeba je dávat ve větším množství a často. Ideální jsou zakysané výrobky s živou kulturou působící jako probiotika. Je třeba myslet na to, že i některé mléčné výrobky mají vysoký obsah fosforu.

Vejce jsou velmi hodnotnou potravinou a je vhodné je také do psího jídelníčku zařadit. Ideální je podávat žloutek syrový, bílek povařený a skořápku včetně podskořápečné blány rozdrcenou a zakápnutou citronem.

U zeleniny by měla většinovou složku tvořit listová zelenina jako jsou různé druhy salátů, čínské zelí, špenát. Kapusta a zelí jsou dost aromatické a někteří psi je odmítají. Z ostatní zeleniny nejlépe ty méně aromatické druhy – mrkev, okurka, cuketa, dýně, brokolice, květák, paprika, červená řepa …..

U ovoce dávám přednost našemu tuzemskému ovoci, s exotickými druhy spíše opatrně.

Další kategorií jsou „rekreační kosti“ – tedy velké kosti s malým množstvím masa, které slouží k zabavení a na hraní. Jsou to třeba velké dlouhé kosti hovězí, vepřové, ze zvěřiny. Pozor na žebra, ta dovedou sežrat velcí psi celé a je třeba je započítat do krmné dávky a doplnit dostatkem svaloviny aby nedošlo k zácpě. Rekreační kosti dávejte pouze pod dozorem, nenechávejte je psům celý den bez dohledu!

Tady je ukázkový jídelníček na týden pro 40kg psa ve střední zátěži. Důležitá je pestrost a podle kategorií lze zaměňovat jednotlivé potraviny. Masité kosti jsou hodně rozmanitá kategorie, je třeba selským rozumem zhodnotit obsah masa na kosti a podle toho přidat svalovinu nebo vnitřnosti.

Pondělí
ráno – jogurt 200g + 50g ovoce + 250g neprané dršťky
večer – 450g kuře celé bez prsou

Úterý
ráno – 450g kachní krky + 50g zelenina
večer – 450g hovězí hrubomleté s droby + 50g zelenina

Středa
ráno – 350g skopová žebra a masité kosti + 100g vemeno + 50g zelenina
večer – 450g hovězí srdce + jazyk

Čtvrtek
ráno – 350g kuřecí skelet + 100g játra + 50g zelenina
večer – 450g makrela + 50g zelenina

Pátek
ráno – 350g krůtí hřbety + 50g ledvina + 50g slezina + 50g zelenina
večer – 450g hovězí hrubomleté + 50g zelenina + 1 vejce

Sobota
ráno – 450g kuřecí křídla + 50g zelenina
večer – 500g zelené dršťky

Neděle
ráno – 450g kuřecí krky + 50g zelenina
večer – 450g skopové + 50g zelenina

Doplňky, jako jsou vitamíny, minerály a podobně, není třeba přidávat každý den. U doplňků platí, že méně je někdy více a předávkování je nebezpečnější než krátkodobý nedostatek. Z nejběžnějších doplňků se může přidávat komplexní vitamínový přípravek s mikroprvky (velký pozor na ty, které obsahují vitamín D, jeho předávkování je velmi nebezpečné), kelpa, kolagen, pangamin, minerální přípravky, různé druhy olejů (lososový, rybí, pupalkový, brutnákový …). Doplňků existuje velké množství, ale nikdy nenahradí vyváženou a pestrou krmnou dávku.

Zdroj ©